Zpronevěra v Rumunsku

V souladu s ustanoveními § 295 trestního zákoníku představuje zpronevěra přisvojení, použití nebo zcizení peněz, cenností či jiných věcí veřejným činitelem, a to ve vlastním zájmu nebo ve prospěch jiné osoby, které spravuje nebo má ve své dispozici. Trestem za uvedený trestný čin je odnětí svobody na dobu od 2 do 7 let a zákaz výkonu práva zastávat veřejnou funkci.

Současně právní úprava stanoví, že pokus o trestný čin zpronevěry je trestný.

Zpronevěra je v trestním zákoníku zařazena do kategorie trestných činů spáchaných při výkonu služby a je třeba zdůraznit, že pro naplnění jejích znaků existence je nezbytné, aby pachatel měl povinnost spravovat nebo řídit určité věci či hodnoty, které si přisvojí, použije nebo s nimi nakládá ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiné osoby.

Současná právní úprava stanoví několik normativních forem spáchání trestného činu zpronevěry. Jak vyplývá z ustanovení § 295 platného trestního zákoníku, způsoby spáchání skutku popsané v zákonném textu jsou „přisvojení“, „použití“ a „zcizení“.

Materiální znak trestného činu může být naplněn prostřednictvím přisvojení majetku svěřeného do správy na základě služebních povinností.

Rovněž může být skutek spáchán prostřednictvím použití peněz, cenností nebo jiných věcí. Tato varianta předpokládá dočasné užití věci, která je následně vrácena do majetku jednotky, v jejímž rámci jsou vykonávány správní nebo hospodářské úkony.

V neposlední řadě může být skutek spáchán prostřednictvím zcizení věcí, což předpokládá jejich dočasné podrobení určitým operacím, v jejichž důsledku si pachatel přisvojí dosažený zisk.

Je důležité zdůraznit, že v případě, kdy jsou spáchány jak úkony přisvojení, použití, tak i zcizení, nepůjde o souběh trestných činů, ale o jediný trestný čin, neboť skutková podstata má alternativní charakter.

Jak ostatně uvádějí někteří autoři: ,,Má se za to, že k závěru, že schodek v hospodaření je výsledkem spáchání zpronevěry, je nezbytné, aby tato okolnost byla podložena dalšími skutečnostmi, z nichž by nepochybně vyplývalo, že hospodář skutečně spáchal skutek kriminalizovaný ustanovením § 295 trestního zákoníku. Pokud neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, který by potvrzoval vinu pachatele ve vztahu k některému z jednání popsaných prostřednictvím verbum regens, nelze mu tento trestný čin klást za vinu. Je známo, že schodky v hospodaření mohou mít různé příčiny, a pokud orgány činné v trestním řízení nezjistily, v které z alternativních forem popsaných zákonodárcem v normě o trestnosti (přisvojení, použití nebo zcizení), případně vůči jakému předmětu útoku (peníze, cennosti nebo jiné věci) měl obviněný jednat, nelze mu trestný čin zpronevěry přičítat. V situaci, kdy bylo prokázáno, že i značná část schodku v hospodaření je důsledkem zpronevěry, nelze tu část, u níž nebylo možné prokázat přisvojení, použití nebo zcizení, považovat za zpronevěřenou pouze proto, že bylo prokázáno odcizení části hodnot svěřených do správy, neboť by to odporovalo zásadě, podle níž se vina v trestním právu nepředpokládá, ale musí být prokázána.“

Současně uvádíme, že trestný čin má rovněž kvalifikovanou skutkovou podstatu, a to v případě, kdy čin způsobí zvlášť závažné následky, konkrétně škodu přesahující částku 2 000 000 lei, jak stanoví § 309 trestního zákoníku. Pokud je zjištěno spáchání činu za takových okolností, zvyšují se zvláštní hranice trestní sazby o polovinu.

Advokáti týmu Blaj Law poskytují právní poradenství a právní zastoupení v takových situacích. Kontaktujte nás ještě dnes!